Kartuziánský klášter

Kartuziánský klášter v Králově Poli byl po kartouze v Újezdu u Prahy (dnes Praha-Smíchov) druhým klášterem kartuziánů v českých zemích; dnes je jediným zachovaným na Moravě a nejlépe dochovaným u nás vůbec. Byl založen markrabětem Janem Jindřichem - zakládací listina byla podepsána 13. srpna 1375 - a představuje nejstarší a historicky nejcennější objekt v Králově Poli. Bezprostředně po založení kláštera se započalo se stavbou konventního kostela Nejsvětější Trojice.

Besední dům

V r. 1895 bylo založeno Stavební družstvo Besedního domu, protože české spolky pociťovaly nedostatek vhodných prostor pro svoji činnost. V r. 1899 byla dokončena základní budova Besedního domu (restaurace a malý sál), v r. 1902 byl k budově přistavěn velký sál a v r. 1936 sál pozdějšího kina Jadran. Besední dům byl od svého založení až do třicátých let 20. století jako středisko královopolského Sokola centrem spolkového, kulturního a společenského života v Králově Poli. Po 2. světové válce se v této budově pod hlavičkou Závodního klubu Královopolské strojírny soustředila činnost dřívějších spolků, konaly se zde kulturní, vzdělávací a společenské akce. V r. 1991 dostala budova opět název Besední dům. Dřívější činnost se však postupně omezovala, až byla zrušena.

Husův sbor Církve československé husitské

Husův sbor na ulici Svatopluka Čecha byl postaven dle návrhu architekta J. Nováka pro věřící Církve československé, která vznikla v r. 1920. Základní kámen byl položen 12. října 1924; tehdy se konala slavnost, které se účastnil i první patriarcha nově vzniklé církve ThDr. Karel Farský. Stavba kostela trvala pouze jeden rok, takže jeho slavnostní otevření a posvěcení bylo pořádáno již 25. října 1925. Husův sbor v Králově Poli je prvním kostelem Církve československé husitské nejen na Brněnsku, ale i na celé střední, západní a jihozápadní Moravě a je zasvěcen památce Mistra Jana Husa. Kostel je zajímavý svou kampanilou (zvonice).

Ke kostelu patří farní dům, pod věží je místo ke konání různých křesťanských i společenských akcí. Pod modlitebnou projektovanou pro tři sta věřících je divadelní sál, kde se v prvních letech existence kostela hrálo ochotnické divadlo.

Jaruškův dům

Kulturní památku Jarůškův dům najdeme na Palackého třídě č. 65. Tento obytný nájemní dům z r. 1910 od architekta Josefa Gočára je prvním architektonickým dílem české individualistické moderny.

Kaple svatého Antonína

V lesním zákoutí šeré rokle pod Zaječí Horou, na hranici s Lesnou, je poutní a výletní místo s kapličkou sv. Antonína. Před dávnými časy prý tu žil poustevník, trávící čas v modlitbách před obrazem sv. Antonína, usazeném ve skalním výklenku vedle maličké poustevny. Na jejím místě dal v r. 1849 místodržitel hrabě Lažanský postavit kapli, protože nemocní na tomto svatém, zázračném místě nabývali zdraví. V r. 1924 byla kaple přebudována a zvětšena, rozšířena o prostranství obehnané nízkou balustrádou s kamennými sedátky a přístupové schodiště k prameni. V r. 1972 se kaple dočkala opravy, která ale díky vandalům musela být v r. 1995 zopakována. Tato třetí rekonstrukce trvala necelé tři měsíce a finančně se na záchraně kulturní památky podílely radnice a farní úřad.

Pomník padlým příslušníkům Rudé armády v Brně – Králově Poli

Pomník příslušníkům Rudé armády padlým v bojích o osvobození Králova Pole, Řečkovic, Soběšic a Říčan byl odhalen dne 8.6.1946 v parku Božetěchovův sad. Ve válečném hrobě pod pomníkem je pochováno 326 vojáků. Pomník a hrobové místo jsou v majetku statutárního města Brna s tím, že jejich správu a údržbu zajišťuje Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna.